Co si rodiče často myslí
Mýtus vs. realita
„Určitě jsme udělali něco špatně."
Realita: Ne. Dítě jen zatím neumí zpracovat velké emoce. Kousání je běžná vývojová fáze — v mnoha školkách se s tím pracuje téměř denně.
„Je to ostuda. Dítě to dělá naschvál."
Realita: Ve většině případů je kousnutí impuls, ne promyšlené rozhodnutí. Mozek batolete ještě neumí reakci zastavit.
„Moje dítě je agresivní."
Realita: Kousání samo o sobě neznamená nic „špatného". Je to signál: „Pomozte mi pochopit moje emoce." Dítě není zlé — má jen méně nástrojů než emocí.
„Kousni ho zpátky, ať ví, jaké to je."
Realita: Tohle je jediná rada, kterou odborné organizace výslovně vylučují. Malé dítě si z toho nemůže vzít zamýšlené ponaučení — naučí se, že kousání je to, co dělají velcí, když jsou naštvaní. Učí to přesně to chování, které chcete zastavit.
„Je to kousač."
Realita: Tomu slovu se vyhněte — a poproste školku i rodinu, ať ho taky nepoužívají. Nálepky se na děti přilepí a děti do nich dorostou. Je to dítě, které kouslo. Stejné dítě, jiná věta, opravdu jiný výsledek.
„Ať se pořádně omluví."
Realita: Vynucená omluva učí předstírání, ne empatii. Empatii v tomhle věku buduje to, že dítě vidí, jak utěšujete toho, komu se ublížilo — pozornost jde nejdřív k tomu, kdo má bolest, a vaše dítě se dívá, jak se to dělá.
„Silná reakce ho odnaučí."
Realita: Často spíš naopak. Velká dramatická reakce je zajímavá — a zajímavé věci se opakují. Rada odborníků na vývoj dítěte je skoro k smíchu: buďte klidná, stručná a trochu nudná. Nuda tomu bere sílu.
Otevřít interaktivního průvodce →
Otázky, které se ptáte ve 22:00
Je pravda, že když dítě donutím se omluvit, naučí se empatii?
Vynucená omluva učí spíš předstírání. Empatii v tomhle věku buduje to, že dítě vidí, jak utěšujete toho, komu se ublížilo. Pozornost jde nejdřív k tomu, kdo má bolest, a vaše dítě se dívá, jak se to dělá.
Pomůže na kousání pořádně zvýšit hlas?
Často je to spíš naopak. Velká dramatická reakce je pro batole zajímavá a zajímavé věci se opakují. Doporučení odborníků na vývoj dítěte zní skoro k smíchu: buďte klidná, stručná a trochu nudná.
Ve školce mu říkají kousač. Opravdu to vadí?
Vadí, víc než to zní. Nálepky se dětí drží a děti do nich dorůstají, proto odborná doporučení říkají výslovně: tomu slovu se vyhnout a poprosit ostatní, ať ho taky nepoužívají. Je to dítě, které kouslo, ne dítě, které je kousač.
Znamená kousání, že doma něco děláme špatně?
Ne. Kousání je běžná vývojová fáze, se kterou se v mnoha školkách pracuje téměř denně, a objevuje se i v rodinách, kde je všechno v pořádku. Dítě zatím jen neumí zpracovat velké emoce.
Dělá to dítě naschvál, aby mě naštvalo?
Ve většině případů ne. Kousnutí je impuls, který mozek batolete ještě neumí zastavit, ne promyšlené rozhodnutí. Úmysl v tom hledáme my dospělí, protože sami bychom takhle jednali jen schválně.